Komi (коми кыв) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Rusko (Republika Komi, Něnecký autonomní okruh, Jamalo-něnecký autonomní okruh) |
Počet mluvčích | 228 000 (2010)[1] |
Klasifikace | |
Písmo | Cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Republika Komi (Rusko) |
Kódy | |
ISO 639-1 | kv |
ISO 639-2 | kom (B) kom (T) |
ISO 639-3 | kpv |
Ethnologue | kpv |
Wikipedie | |
kv.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků.[2] Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tisíc, komi-zyrjanských 293 tisíc a Yaz'va 15 tisíc).[3]
Komijský jazyk má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří v severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.[2]
Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.[2]
V komijském standardním jazyce je 33 základních hlásek – 26 souhlásek a 7 samohlásek.[2]
Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké.[4] K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však má distribuci zčásti odlišnou):
Komi-permský + komi zyrjanský | ||
---|---|---|
i | ï | u |
e | ë | o |
a |
Yaz'va | |||
---|---|---|---|
i | ü | u | |
ө | |||
e | ö | o | |
a | [2] |
Současný komijský systém souhlásek zahrnuje 26 nativních souhlásek a ještě další souhlásky (c), (f), (x) přejaté z ruštiny.
Bilabiály | Labiodentály | Dentály | Post-alveoláry | Palatály | Veláry | |
Nazály | m | n | nj | |||
Plozivy neznělé | p | t | tj | k | ||
Plozivy znělé | b | d | dj | g | ||
Afrikáty neznělé | (c)* | č | čj | |||
Afrikáty znělé | ||||||
Frikativy neznělé | (f)* | s | š | šj | (x)* | |
Frikativy znělé | v | z | ž | žj | ||
Laterály | l | lj | ||||
Vibranty | r | |||||
Aproximanty | j |
*přejaté z ruštiny[2]
Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: i a ö. Ve 30. letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen.[2]
A а | Б б | В в | Г г | Д д | Е e |
Ё ё | Ж ж | З з | И и | Й й | К к |
Л л | М м | Н н | О о | П п | Р р |
С с | Т т | У у | Ф ф | X x | Ц ц |
Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы | Ь ь |
Э э | Ю ю | Я я | [5] | I i | Ö ö |
V jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje.[6] Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky.[7]Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonie – vokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.[6]
Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.[2]
V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.[2]
Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě.
Osoba | Přípona | Osoba | Přípona |
Singulár | Plurál | ||
1 | -ёj | 1 | -nïm |
2 | -ïd | 2 | -nïd |
3 | -ïs | 3 | -nïs |
Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. čjoj-jas-këd.
Tabulka pádových přípon:
Komi-permština | Komi-zyrjanština | Yaz'va | |
---|---|---|---|
nominativ | -Ø | -Ø | -Ø |
genitiv | -vën | -lën | -lan |
ablativ | -višj | -lïšj | -lišj |
dativ | -vë | -lï | -lө |
akuzativ | -Ø, -ës | -Ø, -ës | -Ø, -өs |
instrumentál | -ën | -ën | - |
komitativ | -kët | -këd | -kөt |
abessiv | -tëg | -tëg | -tөg |
konsekutiv | - | -la | -la |
inessiv | -ïn | -ïn | -өn |
elativ | -ïšj | -ïšj | -išj |
illativ | -ë | -ë | -ө |
aproximativ | -vanj | -lanj | -ljanj |
egressiv | -šjanj | -šjanj | -šjanj |
prosekutiv | -ëtj | -ëd | -өt |
transitiv | - | -ti | - |
terminativ 1 | -ë |
-ë |
-ө |
terminativ 2 | -vi | - | - |
superessiv | -vïn | - | - |
superlativ | -vë | - | - |
sublativ | -višj | - | - |
perlativ | -vëtj | - | - |
superterminativ | -vë |
- | - |
komparativ | -šja | Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Komi_(jazyk)