Španělština - Encyklopédia

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Španělština
 ...
Španělština (español)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření
Počet mluvčích570 milionů rodilých mluvčích (2. místo)
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátor

Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española)

Úřední jazyk
Kódy
ISO 639-1es
ISO 639-2spa (B)
spa (T)
ISO 639-3spa
EthnologueSPN
Wikipedie
es.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.

Vznik a vývoj jazyka

Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.

Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.

Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.

Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špan. vidaživot, iuventusjuventudmládí), diftongizace (terratierrazemě) či palatalizace.

Charakteristika jazyka

Abeceda a výslovnost

Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:

Písmeno „ñ“ na španělské klávesnici.

A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).

Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.

Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.

Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české . Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno ). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako , Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se , jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).

Písmeno Název Výslovnost (IPA) Česky Alofony
a a „a“
b be, be alta, be larga, be grande, be labial „b“, „v“ ,
c ce ; / „k“, „s“
ch che „č“
d de „d“
e e „e“
f efe „f“
g ge ; „g“, „ch“
h hache
i i, i latina i „y“, „j“ j, ʝ
j jota x „ch“
k ka k „k“
l ele l „l“
ll elle ʎ~ʝ „ľ~j“ („ď“) popř.(„dž“) („ž“) („š“)
m eme m „m“
n ene n „n“ m
ñ eñe ɲ „ň“
o o o „o“ ɔ
p pe p „p“
qu cu k „k“
r ere / erre r, ɾ „r“, „rr“
rr erre (errre) r, ɾ „rr“ , „rrr“
s ese s „s“
t te t „t“
u u u „u“ w
v uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental b „b“, „v“ β
w uve doble, ve doble, doble ve, doble u u „u“
x equis ekis „ks“ s
y ye, i griega i, ʝ „y“, „j“ („ď“) j
z zeta, zeda, ceta ɵ/s „s“
Podrobnější informace naleznete v článku Španělská gramatika.

Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.

Člen Určitý Neurčitý
Singulár
Plurál
Singulár
Plurál
Mužský rod
el
los
un
unos
Ženský rod
la
las
una
unas

Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).

Osoba singular plural
1. osoba yo nosotros/nosotras
2. osoba vosotros/vosotras
3. osoba él/ella/ello ellos/ellas
onikání usted ustedes
1 un(o)/una 11 once 10 diez
2 dos 12 doce 20 veinte
3 tres 13 trece 30 treinta
4 cuatro 14 catorce 40 cuarenta
5 cinco 15 quince 50 cincuenta
6 seis 16 dieciséis 60 sesenta
7 siete 17 diecisiete 70 setenta
8 ocho 18 dieciocho 80 ochenta
9 nueve 19 diecinueve 90 noventa
0 cero 100 cien (ciento) 1000 mil
200 doscientos 500 quinientos 1 000 000 un millón

Sloveso být

editovat | editovat zdroj

Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:

  • ser popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
  • estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
  • hay (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
Osoba ser (být) estar (být – kde)
1. os. sg. soy estoy
2. os. sg. eres estás
3. os. sg. es está
1. os. pl. somos estámos
2. os. pl. sois estáis
3. os. pl. son están

Časování sloves v přítomném čase

editovat | editovat zdroj

Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Španělština
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Podporte znalostnú spoločnosť na Slovensku...
čítajte viac na tomto odkaze: Švajčiarski hokejisti

Čína
Časové pásmo
Čeština
Člověk v tísni
Římskokatolická církev
Španělé
Španělština
Španělská Východní Indie
Španělské kolonie
Španělsko
Španělsko-americká válka
Žerď
.ph
12. červen
15. století
1521
1529
1565
1872
1898
1911
1918
1933
1946
1966
1973
1986
2013
2020
4. červenec
8. listopad
Afrika
Amazonie
Americká správa Filipín
Americký dolar
Anexe
Angličtina
Apo (sopka)
Austrálie
Austronéské jazyky
Baguio
Bangsamoro
Bataanský pochod smrti
Benigno Aquino
Bikameralismus
Bitva o Manilu (1945)
Bitva v Manilské zátoce
Boj o Filipíny (1941-1942)
Boj o Filipíny (1944–1945)
Bongbong Marcos
Borneo
Brunej
Buddhismus
Category:Philippines
Cebuánština
Celebes
Celebeské moře
Christianizace
Chromit
Corazon Aquinová
Dějiny Filipín
Denisované
Dolní komora
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Dominium
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Dvojzoborožec hnědavý
Emilio Aguinaldo
Endemit
Etnikum
Evropská unie
Ferdinand Blumentritt
Ferdinand Marcos
Fernão de Magalhães
Filipínština
Filipínská druhá republika
Filipínská hymna
Filipínská první republika
Filipínská revoluce
Filipínská vlajka
Filipínské moře
Filipínské peso
Filipínské společenství
Filipínský příkop
Filipínsko-americká válka
Filipíny
Filip II. Španělský
Geodata
Geotermální energie
Giniho koeficient
Gloria Macapagal-Arroyová
Hinduismus
Hlava státu
Hlava vlády
Hlavní město
Homo erectus
Homo luzonensis
Horní komora
Hrubý domácí produkt
Hustota zalidnění
Index lidského rozvoje
Indie
Indonésie
Islám
ISO 3166-1
ISO 3166-2:PH
Józef Piłsudski
Jack Kilby
Japonské válečné zločiny
Japonsko
Jazyk (lingvistika)
Jihočínské moře
Jihovýchodní Asie
John Byron
José Rizal
Joseph Estrada
Kábul
Karolíny
Kolonie Spojených států amerických
Komunismus
Kontinentální šelf
Korál
Korálový útes
Korálový trojúhelník
Korupce
Krokodýl filipínský
Krokodýl mořský
Laguna de Bay
Lapu-Lapu
Leónské království
Leyte
Litoměřice
Luzon
Místokrálovství Nové Španělsko
Měď
Madrid
Mahagon
Malajsie
Malajský poloostrov
Mangrovy
Manila
Manilská galeona
Manilská zátoka
Manuel Quezon
Manuel Roxas
Marcelo H. del Pilar
Mariany
Mayon
Meč
Mexiko
Miguel López de Legazpi
Mindanao
Mnichov
Mořeplavec
Moluky
Monzun
Moro konflikt
Motto
Muhammad Nádir Šáh
Muhammad Záhir Šáh
Muslim
Náboženství
Národní park Puerto-Princesa Subterranean River
Nacismus
Negritové
Negros
Nezávislost
Nikl
Období dešťů
Obratlovci
Obyvatelstvo
Odlesňování
Ohnivý kruh
OpenStreetMap
Orel bělohlavý
Orel opičí
Ostrov
Ostrovní stát
Pařížská smlouva (1763)
Palau
Palladium
Parita kupní síly
Pinatubo
Pita luzonská
Portoriko
Praha
Prezidentská republika
Protestantismus
Ptáci
Pulangi
Quezon City
Raflézie
Roční období
Rodrigo Duterte
Rozloha
Rusko
Ruy Lopez de Villalobos
Sahul
Samar (ostrov)
Savci
Scarborough Shoal
Severoatlantická aliance
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam představitelů Filipín
Seznam sopečných erupcí 20. století
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Skauting
Slunce
Smlouva ze Zaragozy
Sopka
Soubor:Bacubac Beach, Basey, Samar.JPG
Soubor:Banaue Philippines Batad-Rice-Terraces-04.jpg
Soubor:Basey after Yolanda.JPG
Soubor:Bongbong Marcos offical.jpg
Soubor:Buceros hydrocorax -Zoo de La Palmyre, Les Mathes, France-8a.jpg
Soubor:Coat of arms of the Philippines.svg
Soubor:Corazon Aquino inauguration.jpg
Soubor:Editorial cartoon about Jacob Smith's retaliation for Balangiga.PNG
Soubor:Ferdinand Marcos and George Shultz DA-SC-84-05877.JPEG
Soubor:Flag of the Philippines.svg
Soubor:HomoLuzonensisRestoration.jpg
Soubor:Jose Rizal full.jpg
Soubor:Kordillery.jpg
Soubor:Magellans death.jpg
Soubor:Makati Skyline for banner.jpg
Soubor:Mount Talinis (Cuernos de Negros), Negros Oriental, Philippines 02.JPG
Soubor:Philippines (orthographic projection).svg
Soubor:SaltwaterCrocodile('Maximo').jpg
Souostroví
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Spojené státy americké
Spratlyho ostrovy
Srážky
Státní hymna
Státní znak Filipín
Stanné právo
Studená válka
Sundaland
Světové dědictví
Sven Mikser
Taal (sopka)
Tacloban
Tagalština
Tagalog
Tajfun Haiyan
Tchaj-wan (ostrov)
Tichý oceán
Tresčí války
Treskovití
Tropická cyklóna
Tropický deštný les
Tropický podnebný pás
Tubbataha
UNESCO
Unitární stát
Válka proti drogám
Válka proti terorismu
Východní Timor
Výlučná ekonomická zóna
Valné shromáždění OSN
Visayas
Visayské ostrovy
Vrchní velitel
Vstavačovité
Zastupitelská demokracie
Zeměpisné souřadnice
Zinek
Zlato
Zoborožec sulský




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Osoba