A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Petr Pavel | ||||||||
súčasný prezident Českej republiky | ||||||||
Petr Pavel v roku 2023 | ||||||||
4. prezident Českej republiky | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Momentálne v úrade | ||||||||
od 9. marca 2023 | ||||||||
Premiér | Petr Fiala | |||||||
| ||||||||
Bývalý predseda vojenského výboru NATO | ||||||||
V úrade 2015 – 2018 | ||||||||
| ||||||||
Bývalý náčelník Generálneho štábu Armády ČR | ||||||||
V úrade 1. júl 2012 – 1. máj 2015 | ||||||||
| ||||||||
Bývalý zástupca náčelníka Generálneho štábu Armády ČR | ||||||||
V úrade júl 2011 – jún 2012 | ||||||||
Biografické údaje | ||||||||
Narodenie | 1. november 1961 (62 rokov) Planá, Česko-Slovensko | |||||||
Alma mater | Vojenská akadémia Antonína Zápotockého v Brne King’s College London | |||||||
Profesia | vojak, diplomat, politik | |||||||
Národnosť | česká | |||||||
Vierovyznanie | ateizmus, pokrstený katolík | |||||||
Rodina | ||||||||
Manželka | ||||||||
Deti | 2 synovia, 1 dcéra (nevlastná) | |||||||
Odkazy | ||||||||
Petr Pavel na generalpavel.cz | ||||||||
Petr Pavel (multimediálne súbory) | ||||||||
Arm. gen. v. v. Ing. Petr Pavel, M.A. (* 1. november 1961, Planá) je v poradí 4. prezident Českej republiky, vojak a generál Armády Českej republiky vo výslužbe. Pred zvolením do úradu prezidenta pôsobil medzi rokmi 2015 až 2018 ako predseda vojenského výboru Organizácie Severoatlantickej zmluvy (ako prvý predseda z krajín bývalej Varšavskej zmluvy) a medzi rokmi 2012 až 2015 ako náčelník Generálneho štábu Armády Českej republiky – najvyšší vojenský predstaviteľ Armády Českej republiky.
Vzdelanie
Po absolvovaní Vojenského gymnázia Jána Žižku z Trocnova v Opave pokračoval v štúdiu na Vysokej vojenskej škole pozemného vojska vo Vyškove, ktorú ukončil v roku 1983. Následne sa v rokoch 1988 až 1991 vzdelával na Vojenskej akadémii Antonína Zápotockého v Brne a potom aj na študijných pobytoch na štábnej škole v Camberley, na Kráľovskej akadémii obranných štúdií a na King’s College London, kde vyštudoval medzinárodné vzťahy.[1]
Vojenská kariéra
Po absolutóriu začínal u výsadkového vojska. V roku 1985 vstúpil do Komunistickej strany Československa, ktorej členom zostal až do decembra 1989.[2] V 90. rokoch pracoval v armádnej spravodajskej službe Vojenskom spravodajstve. V januári 1993 sa vyznamenal v mierových misiách UNPROFORu. Jeho jednotka bola vyslaná, aby zachránila odrezaných francúzskych vojakov, ktorí boli vo vojnovej zóne medzi Srbmi a Chorvátmi. Vďaka tejto akcii si Petr Pavel získal rešpekt a uznanie aj vo Francúzsku. V rokoch 2002 – 2007 bol postupne veliteľom špecializovaných síl, zástupcom veliteľa spoločných síl a zástupcom riaditeľa sekcie ministerstva obrany.
Od júla 2011 do júna 2012 bol zástupcom náčelníka generálneho štábu Vlastimila Picka, ktorého 1. júla 2012 vo funkcii vystriedal. Do funkcie bol menovaný prezidentom republiky Václavom Klausom 29. júna 2012.[3]
Dňa 21. júla 2014 navrhla Sobotkova vláda Pavla na obdobie 2015 – 2018 do úradu predsedu vojenského výboru NATO, ktorý predstavuje po generálnom tajomníkovi druhý najvyšší post Severoatlantickej aliancie. Vojenský výbor NATO je najvyšším vojenským orgánom aliancie, v ktorom sú zastúpení náčelníci generálnych štábov členských krajín. Tento orgán udeľuje inštrukcie dvom dominantným strategickým veliteľstvám NATO. Pavlovu kandidatúru podporil aj prezident republiky Miloš Zeman.
Trojročné funkčné obdobie generála Pavla v NATO začalo 26. júna 2015.[4] Počas svojho pôsobenia vo vedení vojenského výboru sa zaoberal vykonávaním rozhodnutí prijatých na summite NATO vo Walese v roku 2014, kde zastupoval Česko spoločne s prezidentom Milošom Zemanom a ministrom obrany Martinom Stropnickým.[5] Venoval sa zvyšovaniu ochrany vzdušného priestoru aliancie, posilneniu aliančnej pozície v oblasti odstrašovania, úprave veliteľskej štruktúry NATO a podpore operácií Rozhodná podpora v Afganistane a KFOR v Kosove.[6] Zapracoval na obnovení dialógu s Ruskom, narušeného po anexii Krymu.[7]
V roku 2016 vyjadril názor, že Rusko je nebezpečnejšie ako Islamský štát a hrozba terorizmu a utečencov bola v Česku preceňovaná.[8] V súvislosti s tureckou inváziou v Sýrii, ktorá sa začala v januári 2018 a bola namierená proti sýrskym Kurdom, Tureckom označovaným za teroristami, vyhlásil, že „všetky krajiny majú právo na sebaobranu, ale je dôležité, aby sa to vykonávalo primerane,“ a že NATO bolo Tureckom (svojím členským štátom) o vojenskej operácii informované. Poukázal pritom na nutnosť nevnímať Kurdov ako homogénnu skupinu a upozornil, že časť z nich efektívne bojuje proti extrémistom.[9]
Zahraničné misie
- 1993/1994: zástupca vojenského pridelenca Česka v Belgicku
- 1999 – 2002: zástupca na veliteľstve NATO v Brunssume
- 2003: zástupca vo veliteľstve operácie Trvalá sloboda v Tampe
- 2007 – 2009: zástupca vojenského predstaviteľa Česka pri Európskej únii v Bruseli
- 2010/2011: zástupca na hlavnom veliteľstve spojeneckých vojsk v Európe, Belgicko[1]
Vojenské hodnosti
- 2002 – brigádny generál
- 2010 – generálmajor[10]
- 8. mája 2012 – generálporučík[11]
- 8. mája 2014 – armádny generál[12]
Vyznamenania
- Medaila Za službu v ozbrojených silách Českej republiky – I. stupňa – XX[13]
- Medaila Armády Českej republiky – III. – I. stupňa[13]
- Záslužný kríž ministra obrany Českej republiky – III. a II. stupňa[13]
- Medaila ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – KUVAJT III. stupňa[13]
- Medaila ministra obrany ČR Za službu v zahraničí – BOJOVÁ MISIA III. stupňa[13]
- Čestný pamätný odznak Za službu mieru[14]
- Medaila Za hrdinstvo (1995)[15]
- Kríž obrany štátu (2018)[16]
- Kríž za vojenskú chrabrosť (Francúzsko) – s bronzovou hviezdou (1995)
- Rad čestnej légie (Francúzsko) – dôstojník (2012)[17]
- Čestný odznak Ministerstva obrany „Svätý Juraj“ (Bulharsko) – I. stupňa (2017)[18]
- Rad koruny (Belgicko) – veľkokríž (2018)
- Rad záslužnej légie (USA) – komandér (2018)
Politická kariéra
O možnej kandidatúre Petra Pavla na funkciu prezidenta Českej republiky sa špekulovalo dlhodobo, v prieskumoch verejnej mienky sa v tejto súvislosti jeho meno prvýkrát objavilo už v roku 2015, teda v súvislosti s prezidentskou voľbou v roku 2018, v ktorej však nakoniec kandidátom nebol. Až 29. júna 2022 potvrdil, že sa bude uchádzať o kandidatúru v prezidentskej voľbe v roku 2023. Uviedol tiež, že začal so zberom podpisov občanov. Kampaň financoval z darov podporovateľov. Podľa prieskumu z augusta 2022 mal Pavel šancu v prvom kole prezidentských volieb získať 22 % hlasov a postúpiť do druhého kola, v ktorom by porazil pomerom hlasov 58 %: 42 % bývalého premiéra Andreja Babiša.[19]
Svoju kandidatúru na prezidenta oficiálne oznámil dňa 6. septembra 2022, kedy predstavil svoje volebné heslo „Vraťme Česku řád a klid“ a víziu stať sa nezávislým prezidentom.[20] Podporu mu vyslovila, spoločne s ďalšími dvoma kandidátmi, koalícia SPOLU; členovia Českej pirátskej strany v ankete týkajúcej sa voľby prezidenta najčastejšie hlasovali za Petra Pavla a ďalších dvoch kandidátov.
Medzi podporovateľmi Petra Pavla boli počas kampane napríklad herec a scenárista Zdeněk Svěrák, bývalý predseda Akadémie vied a 1. podpredseda Senátu Jiří Drahoš, režisér Jan Hřebejk, zakladateľ organizácie Človek v núdzi a študentský vodca z roku 1989 Šimon Pánek riaditeľ Knižnice Václava Havla a exdiplomat Michael Žantovský, tenistka Lucia Šafářová, kňaz Václav Malý, kňaz a filozof Tomáš Halík, spevák Jaroslav Hutka, bývalý minister zahraničia Karel Schwarzenberg či mnoho podnikateľov a politikov.[21] So ziskom 1 975 056 hlasov (35,40 %) vyhral 1. kolo prezidentských volieb s náskokom približne 0,4 percentuálneho bodu (22 843 voličských hlasov) pred kandidátom hnutia ANO 2011 Andrejom Babišom. Obaja tak postúpili do 2. kola, v ktorom zvíťazil Pavel s 3 358 926 hlasov (58,32 %) a stal sa tak zvoleným prezidentom Českej republiky. Porazený kandidát Babiš získal 2 400 271 hlasov (41,67 %).[22] Ihneď po zvolení začal Petr Pavel aktívne pracovať, usporiadal rad rokovaní s českými politikmi, telefonoval so zahraničnými štátnikmi, napríklad s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským či s prezidentkou Taiwanu Cchaj Jing-wen. Odcestoval aj na návštevu krajov, kde vo voľbách nezvíťazil a zúčastnil sa Mníchovskej bezpečnostnej konferencie.[23][24]
Inaugurácia Petra Pavla za prezidenta Českej republiky sa konala 9. marca 2023 na Pražskom hrade, kedy sa stal v poradí 4. prezidentom Českej republiky.[25]
Galéria
-
Predseda amerického Zboru náčelníkov Joseph F. Dunford vyznamenáva Petra Pavla, rok 2018
-
Petr Pavel s vtedajším belgickým premiérom Charlesom Michelom na Konferencii o medzinárodnej bezpečnosti v Halifaxe, november 2015
-
Peter Pavel počas zhromaždenia na podporu Ukrajiny v Brne, marec 2022
-
Petr Pavel s vicepremiérom a ministrom pre regionálny rozvoj a digitalizáciu Ivanom Bartošom (Piráti) na prvom povolebnom stretnutí
Referencie
- ↑ a b Generálporučík Pavel má nahradit Picka v čele armády . Česká televize, 18.05.2012. Dostupné online.
- ↑ ČÁSENSKÝ, Robert. Generál Pavel: Jsme odvážnější, než si myslíme - Reportermagazin.cz. Reporter magazín, 2014-12-07. Dostupné online . (po česky)
- ↑ Prezident jmenoval Pavla náčelníkem armádního generálního štábu . ČTK, 29.06.2012. Dostupné online.
- ↑ Generál Petr Pavel se stává druhým nejdůležitějším mužem NATO . iROZHLAS, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Summit NATO 2014 - Newport, Wales | Ministerstvo obrany . mocr.army.cz, . Dostupné online.
- ↑ NATO. General Petr Pavel ends his tenure as Chairman of the NATO Military Committee . NATO, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Petr nebo Pavel? Generál, kacíř, bojovník i sexsymbol odchází do civilu . iDNES.cz, 2018-11-30, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Pavel: Ruská kampaň v ČR vytváří dojem, že Rusko není hrozba. Je ale nebezpečnější než Islámský stát | Aktuálně.cz . Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje, 2016-10-25, . Dostupné online. (po česky)
- ↑ 26. březen 2018 - Reportéři ČT | Česká televize . . Dostupné online. (po česky)
- ↑ Do čela armády míří respektovaný generál Petr Pavel . iDNES, 18.05.2012. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval nové generály online. Armáda Českej republiky. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval generály AČR online. hrad.cz, 2014-05-08, cit. 2014-05-08. Dostupné online.
- ↑ a b c d e armádní generál Ing. Petr PAVEL, M. A. online. Cit. 2021-04-21. Dostupné online. Archivované 2021-04-21 z originálu.
- ↑ NATO. General Petr Pavel, Chairman of the Military Committee online. NATO, cit. 2023-03-26. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ name="NATO"
- ↑ https://mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=202532&tmplid=527
- ↑ Général Petr Pavel, Officier de la Légion d’honneur online. La France en République tchèque, cit. 2023-03-26. Dostupné online. (po francúzsky)
- ↑ Министерство на отбраната на Република България online. mod.bg, cit. 2023-03-26. Dostupné online. Archivované 2022-09-20 z originálu.
- ↑ Median: Prezidentskou volbu by v prvním kole vyhrál Babiš, ve druhém Pavel. Podpora vzrostla Nerudové online. iROZHLAS, cit. 2023-01-29. Dostupné online. (po česky)
- ↑ ČTK. Pavel potvrdil kandidaturu na prezidenta. Zahájil kampaň a představil heslo. Deník.cz, 2022-09-06. Dostupné online cit. 2023-01-29. (po česky)
- ↑ Celebrity jako lákadlo na voliče. Podívejte se, kdo koho podporuje - Seznam Zprávy online. www.seznamzpravy.cz, cit. 2023-02-19. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta 2023 | Výsledky 2. kola voleb online online. www.seznamzpravy.cz, cit. 2023-01-29. Dostupné online.
- ↑ PALATA, Luboš. Česko v čele Evropy. Pavlův telefonát na Tchaj-wan se stal evropským tématem. Deník.cz, 2023-02-01. Dostupné online cit. 2023-02-19. (po česky)
- ↑ Petr Pavel se v Mnichově sešel s Macronem, řešili záruky pro Ukrajinu online. iDNES.cz, 2023-02-17, cit. 2023-02-19. Dostupné online. (po česky)
- ↑ SITA. Petr Pavel zložil sľub a stal sa novým českým prezidentom. Pravda (Bratislava: OUR MEDIA SR), 2023-03-09. Dostupné online cit. 2023-03-09. ISSN 1336-197X.
Iné projektyupraviť | upraviť zdroj
- Commons ponúka multimediálne súbory na tému Petr Pavel
Zdrojupraviť | upraviť zdroj
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Petr Pavel na českej Wikipédii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústavní soud České republiky
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká filmová a televizní akademie
Česká pirátská strana
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
Český lev 2023
Česko
Čestné prohlášení
Článek 200
Článek 28
Článek 365 trestního zákona Srí Lanky
Čtyřiatřicátý dodatek irské ústavy (manželská rovnost), 2015
Řád templářů
Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Řiditelné torpédo
Šestá křížová výprava
Štít (architektura)
Švédsko
Žabí muži
Žebrová klenba
1. červenec
10. březen
12. březen
1229
1229
1314
14. březen
15. březen
16. prosinec
18. březen
1924
1939
1994
1998
1999
2. březen
2001
2004
2005
2006
2011
26. leden
28. únor
7. březen
9. březen
96. ročník udílení Oscarů
Abakus (architektura)
Adolf Hitler
Akropolis (Athény)
Aktuálně.cz
Alexandre José Maria dos Santos
Amnesty International
Andrej Babiš
ANO 2011
Anta
Apoteóza
Archimédova spirála
Architektura
Asistovaná reprodukce
Autoritní kontrola
Azyl
Barokní architektura
Baroko
Bill Clinton
Bombaj
Brankár (ľadový hokej)
Bratři (film, 2023)
Braunschweig
Brian Mulroney
Brno
Bušanovice
Církevní sňatek
Category:Volutes (architecture)
Cillian Murphy
Commons:Featured pictures/cs
Cyril Svoboda
Dánsko
Dagmar Navrátilová
Digital object identifier
Diskriminace
Dluh
Economia
Emma Stoneová
Empora
Encyklopedie
Eric Carmen
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
Fasáda
Federace Bosny a Hercegoviny
Filip IV. Francouzský
Francouzské království
Freska
Fridrich II. Štaufský
Gay a lesbická liga
Gemeinsame Normdatei
Haiti
Hana Moučková
Herbert Kroemer
Hetrik Gordieho Howea
Hlavice (architektura)
Hlavní strana
Homogamie (sociologie)
Homoparentalita#Právní rozměr homoparentality
Homosexualita
Iónský řád
IDNES.cz
Indie
International Standard Book Number
Internet Archive
Jakub z Molay
Jana Černochová
Jana Gavlasová
Jana Pastuchová
Jan Chvojka
Jan Zahradil
Jaromír Drábek
Jaroslav Bureš
Jaroslav Zvěřina
Jeruzalém
Jeruzalémské království
Jiří Dienstbier mladší
Jiří Karas (politik)
Jiří Pospíšil
Jitka Kupčová
Jordánsko
Josef Bernard (hejtman)
Jozef Steiner
Jsme fér
Karel Eliáš
Karl Hermann Frank
Kateřina Konečná
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazatelna
KDU-ČSL
Kees Rijvers
Kivi okaritský
Kněžiště
Komunistická strana Čech a Moravy
Konstantin von Neurath
Konzola (architektura)
Korintský řád
Kosmický prostor
Krize v Rudém moři
Krnovské knížectví
Krystyna Pyszková
Lapačka (rukavica)
Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku
Letectvo Spojených států amerických
LGBT
LGBT práva podle zemí a teritorií
Litoměřice
Loď (architektura)
Logos Česká republika
Lubomír Dorůžka
Městská část a městský obvod
Městský soud v Praze
Maďarský antiLGBT+ zákon
MAFRA
Manýrismus
Manželství
Marcello Gandini
Marek Benda
Markéta Pekarová Adamová
Matriční úřad
Matrika
Mezinárodní den proti homofobii a transfobii
Michaela Marksová
Mignatta
Miloš Velemínský
Miloš Zeman
Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny České republiky
Miss World
Monika Mihaličková
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní park Kosterhavet
Němčina
Nadace Wikimedia
Novinky.cz
Novorenesance
Občanská demokratická strana
Občanský pakt solidarity
Občanský sňatek
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Občanství
Olomouc
Opavské knížectví
Oppenheimer (film)
Oscar
Oscar za nejlepší film
Osvojení
Pásmo Gazy
Palmeta
Paragraf 171 trestního zákona Kyperské republiky
Paragraf 175
Paragraf 213 trestního zákona Norského království
Parlament České republiky
Pavel Tollner
Pavel Zajíček
Petr Nečas
Petr Pavel
Portál:Aktuality
Portál:Architektura a stavebnictví
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál (architektura)
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Pozůstalost
Prague Pride
Pravěk
Prezident České republiky
Prezident Spojených států amerických
Prohlášení za mrtvého
Protektorát Čechy a Morava
První písemná zmínka
Puk (hokej)
Q218626#identifiers
Q218626#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rada vlády pro lidská práva
Radka Maxová
Registrované partnerství
Registrované partnerství v Česku
Renesanční architektura
Rodinné právo
Rokoko
Rolba (ľadová plocha)
Románský sloh
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruský zákon proti LGBT propagandě
Sálový kostel
Sakristie
Saské Švýcarsko
Sasko
Senát Parlamentu České republiky
Severoatlantická aliance
Seznam ministrů pro lidská práva České republiky
Skandinávie
Slezské Beskydy
Sociologický ústav Akademie věd České republiky
Sokol (spolek)
Soubor:20070421365DR Struppen Kirchberg evangelische Kirche.jpg
Soubor:AntefixSharp.jpg
Soubor:Architecture-corbels.jpg
Soubor:Braunschweig Brunswick Gewandhausgiebel Detail links.jpg
Soubor:Brno 7788.jpg
Soubor:Busanovice13voluta.JPG
Soubor:CapitelCorintio-del-OdeonAgora Atena.JPG
Soubor:Detail - Temple of Concord - Tabularium - Rome 2016.jpg
Soubor:Erechteion - chapiteau.jpg
Soubor:Il Gesu.jpg
Soubor:Krzeszów, Bazylika Wniebowzięcia NMP 06.jpg
Soubor:Kytice a formulář při uzavření registrovaného pratnerství.jpg
Soubor:Litomerice main square 03.JPG
Soubor:MolayExecution.jpg
Soubor:P1750598.JPG
Soubor:Praha, dům U Dvou slunců, štít.JPG
Soubor:RomaArcoTitoChiave.jpg
Soubor:Schloss-liebenstein-002.jpg
Soubor:Slezské Beskydy - Rytířská stezka (cesta Nýdek - Velká Čantoryje).JPG
Soubor:Staatswappen-Liechtensteins.svg
Soubor:Vrchlabi ratusz.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soud
SpaceX
Speciální:Kategorie
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-207-0246-6
Speciální:Zdroje knih/80-7202-388-8
Speciální:Zdroje knih/978-80-7330-371-6
Spirála
Spojené království
Spojené státy americké
Společné jmění manželů
Státní znak Lichtenštejnska
Stát Palestina
Starostové a nezávislí
Starship (SpaceX)
Stejnopohlavní manželství
Stejnopohlavní sexuální styk
Stejnopohlavní soužití na Islandu
Stejnopohlavní soužití na Maltě
Stejnopohlavní soužití na Slovensku
Stejnopohlavní soužití na Ukrajině
Stejnopohlavní soužití ve Španělsku
Stejnopohlavní soužití ve Švédsku
Stejnopohlavní soužití ve Švýcarsku
Stejnopohlavní soužití ve Finsku
Stejnopohlavní soužití ve Francii
Stejnopohlavní soužití ve Slovinsku
Stejnopohlavní soužití ve Spojeném království
Stejnopohlavní soužití ve Vatikánu
Stejnopohlavní soužití v Ázerbájdžánu
Stejnopohlavní soužití v Černé Hoře
Stejnopohlavní soužití v Česku
Stejnopohlavní soužití v Řecku
Stejnopohlavní soužití v Albánii
Stejnopohlavní soužití v Andoře
Stejnopohlavní soužití v Arménii
Stejnopohlavní soužití v Bělorusku
Stejnopohlavní soužití v Belgii
Stejnopohlavní soužití v Bosně a Hercegovině
Stejnopohlavní soužití v Bulharsku
Stejnopohlavní soužití v Chorvatsku
Stejnopohlavní soužití v Dánsku
Stejnopohlavní soužití v Estonsku
Stejnopohlavní soužití v Evropě
Stejnopohlavní soužití v Gruzii
Stejnopohlavní soužití v Irsku
Stejnopohlavní soužití v Itálii
Stejnopohlavní soužití v Kazachstánu
Stejnopohlavní soužití v Lichtenštejnsku
Stejnopohlavní soužití v Litvě
Stejnopohlavní soužití v Lucembursku
Stejnopohlavní soužití v Maďarsku
Stejnopohlavní soužití v Moldavsku
Stejnopohlavní soužití v Monaku
Stejnopohlavní soužití v Německu
Stejnopohlavní soužití v Nizozemsku
Stejnopohlavní soužití v Norsku
Stejnopohlavní soužití v Polsku
Stejnopohlavní soužití v Portugalsku
Stejnopohlavní soužití v Rakousku
Stejnopohlavní soužití v Rumunsku
Stejnopohlavní soužití v Rusku
Stejnopohlavní soužití v San Marinu
Stejnopohlavní soužití v Severní Makedonii
Stejnopohlavní soužití v Srbsku
Stejnopohlavní soužití v Turecku
Steve Harley
Steve Lawrence
Strana zelených
Struppen
Sudetští Němci
Svoboda a přímá demokracie
Svobodní
Taťána Fischerová
Thomas Patten Stafford
Transsexualita#Přeměna
Ugandský antihomosexuální zákon (2014)
Unie svobody – Demokratická unie
Upálení na hranici
Václav Klaus
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Válka v Bosně a Hercegovině
Válka v Jugoslávii
Vítězný oblouk
Vít Rakušan
Valená klenba
Varhany
Vdovský a vdovecký důchod
Velká Čantoryje
Velká Čantoryje#Rytířská stezka
Velmistr (rytířské řády)
Vesnický kostel
Vesnický kostel (Struppen)
Veto
Vláda České republiky
Vláda Petra Fialy
Vladimír Špidla
Vlastimil Ostrý
Volba prezidenta České republiky 2013
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021
Voluta
Vrchlabí
Vyživovací povinnost
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/březen
Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Yogyakartské principy
Zákon
Zákon č. 2013-404
Země
Zlatá trojkoruna
Zločin z nenávisti
Zuzka Rujbrová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.