Miguel López de Legazpi - Encyklopédia

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Miguel López de Legazpi
 ...
Miguel López de Legazpi
Narození12. června 1502
Zumarraga
Úmrtí20. srpna 1572 (ve věku 70 let)
Manila
Místo pohřbeníKostel svatého Augustina
Alma materUniverzita v Salamance
Povoláníobjevitel, voják, politik a conquistador
Funkcegenerální guvernér Filipín (1566–1572)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miguel López de Legazpi[1] y Gurruchátegui, také známý jako El Adelantado a El Viejo (12. června 1502, Zumárraga20. srpna 1572, Manila), byl španělský mořeplavec, conquistador, první generální guvernér na Filipínách a v roce 1565 zakladatel jedné z prvních evropských osad v západním Tichomoří. Po jednání s domorodými kmeny filipínských ostrovů, ostrovy prohlásil za území španělské Koruny. Byl nejmladším synem Dona Juana Martíneze Lópeze de Legazpi a Dony Elviry de Gurruchátegui. V letech 1526 a 1527 pracoval jako radní v městské radě svého rodného města.

Rodný dům Miguela Lópeze de Legazpiho v Zumárragaze

Cesta do Mexika

V roce 1528 Hernán Cortés započal zakládat osady v Severní Americe, a tak se rozhodl cestovat do Nového Španělska na území dnešního Mexika začít nový život. Pro cestu se rozhodl kvůli smrti svých rodičů a jeho nespokojenost s jeho nejstarším sourozencem, který zdědil rodinný majetek. Oženil se s Isabel Garcés, se kterou měl devět děti. V roce 1550 jeho Isabel zemřela. V roce 1564 byl králem Filipem II. Španělským pověřen místokrál Nového Španělska Luis de Velasco organizací výpravy do Tichého oceánu hledat ostrovy koření, o nichž zanechali zprávy mořeplavci Ferdinanda Magellana z roku 1521 a Ruy Lopez de Villalobos z roku 1543. Luis de Velasco pověřil právě Lópeze de Legazpiho vedením výpravy s příkazem, že nalezené ostrovy budou pojmenovány po španělském králi Filipu II. Filipínami. Místokrál Luis de Velasco zemřel v červenci roku 1564, ale Audiencie a López de Legazpi přesto dokončili přípravy na výpravu napříč Tichým oceánem. Dne 21. listopadu 1564 pět lodí a 500 vojáků vyplulo z přístavu Barra de Navidad v mexickém státě Jalisco v Novém Španělsku na západ do Tichého oceánu.

Výprava na Filipíny

Výprava se plavila Tichým oceánem 93 dní. V roce 1565 přistáli v souostroví Mariany, kde nakrátko zakotvili, aby doplnili zásoby. Při doplňování zásob, však došlo k bojům s domorodými kmeny Chamorro, kterým Španělé vypalovali jejich obydlí. Dne 13. února 1565 výprava doplula na Filipíny k ostrovu Cebu. Po krátkém boji s nepřátelskými domorodci opustili ostrov a vydali se hledat potravu, vodu, zásoby a další zdroje. Dne 22. února 1565 se dostali k ostrovu Samar, poté jejich lodě pluly k pobřeží ostrova Bohol, kam dorazili 16. března 1565. Zde bylo domorodé obyvatelstvo přátelské, a tak s náčelníkem Datu Sikatunou připil z poháru krve, jako znamení přátelství mezi dvěma národy. Poté, co Španělé přesvědčili domorodce, že nejsou Portugalci, získali koření a zlato. Dne 27. dubna 1565 se Španělé plavili zpátky na znepřátelený ostrov Cebu, kde zaútočili na vesnice náčelníka Rajaha Tupase, který nakonec kapituloval. Španělé zde založili kolonie, které pojmenovali „Villa del Santisimo Nombre de Jesús“ a „Villa de San Miguel“. V roce 1568 poslal jednoho z jeho mužů zpět do Španělska, aby španělského krále informoval o jeho úspěších. On sám zůstal v Cebu a nedoprovázel ani svou výpravu během kolonizace Manily, kvůli svému zdravotním problémům a pokročilému věku. Na přání španělského krále v roce 1567 dorazilo na ostrov Cebu asi 2100 dalších Španělů a Mexičanů, kteří založili město a vybudovali přístav s pevností Fuerza de San Pedro, která se stala základnou pro obchod s Mexikem a ochranou před vzpourami domorodých obyvatel. V roce 1569 Španělé objevili ostrovy Panay a Mindoro, kde se setkali s čínskými piráty, kteří v této oblasti přepadávali lodě.

Mapa Filipín s vyznačenou cestou Miguela Lópeze de Legazpiho

Náboženství

Domorodé kmeny na Filipínách praktikovali náboženství svých předků, hlavně v uctívání přírody. Úkolem Španělů bylo převést domorodé obyvatelé k náboženství římsko-katolickému. Kromě křtění domorodců, kterým dávali křesťanská jména přejmenovali ostrovy na „Filipinas“Filipíny na počest Filipa II. Španělského. Dne 8. května 1570 dorazili do Manila Bay. Tam byli vítáni domorodci. Vojáci se zde utábořili na několik týdnů, do doby než uzavřou dohodu s muslimským kmenovým náčelníkem Rajahem Sulaimanem III. Jednání nebyla úspěšná a dne 24. května 1570 co Španělé obsadili vesnice Tondo a Manila vypukla mezi těmito dvěma skupinami bitva. Ve stejném roce dorazili na Filipíny další Španělé. López de Legazpi rekrutoval 250 španělských vojáků a 600 domorodých bojovníků s kterými prozkoumal regiony Leyte a Panay, které si poté podmanil.

Založení hlavního sídla

Dne 24. června 1571 v Manile uzavřel mír s kmenovými náčelníky Rajahem Sulaimanem III., Rajahem Sulaimanem II. a Rajahem Lakanem Dulou. Obě skupiny se dohodly na uspořádání městské rady, skládající se ze dvou starostů, dvanáct radních a sekretáře. Poté založil osadu a opevněné město Intramuros. Toto město prohlásil za sídlo španělské vlády ve východních nezávislých územích. S pomocí augustiniánů a františkánských mnichů založil vládu a stal se prvním španělským guvernérem na Filipínách. Jeho snahou bylo převést domorodé obyvatelé k křesťanskému náboženství.

Smrt

Zemřel na srdeční selhání v Manile v roce 1572. Pohřben je v kostele San Agustin v Manile. Manila byla poctěna v roce 1574, kdy město získalo od španělského krále titul „Vážené, a stále věrné město Španělska“ (y Siempre Leal insigne Ciudad de España). Objevitelovo jméno nese město Legaspi.

Dopisy králi Španělska

Během posledních roků svého života psal několik dopisů Filipovi II. o jeho cestě do Východní Indie, dobývání a svých úspěších. Tyto dopisy byly známé jako „Cartas al Rey Don Felipe II: sobre la expedicion, conquistas y de las Islas progresos Felipinas“ (Dopisy pro krále Filipa II: o expedici, dobytí a pokroku na filipínských ostrovech). Dopisy se dochovaly dodnes v archivu Indie v Seville ve Španělsku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miguel López de Legazpi na anglické Wikipedii.

  1. *KARNOW, Stanley. In our image: America's empire in the Philippines. 1. vyd. : Random House, 1989. 494 s. Dostupné online. ISBN 9780394549750. 

Literatura

  • ZÚÑIGA, Joaquín Martínez de, John Maver. An historical view of the Philippine Islands: exhibiting their discovery, population, language, government, manners, customs, productions and commerce. 1. vyd. Digitalizace 7. prosinec 2006 Oxfordská univerzita: Printed for Black, Parry, and Co. by T. Davison, 1814. 296 s. Dostupné online. ISBN 978-1145827196. 

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Miguel_López_de_Legazpi
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Podporte znalostnú spoločnosť na Slovensku...
čítajte viac na tomto odkaze: Švajčiarski hokejisti

Čína
Časové pásmo
Čeština
Člověk v tísni
Římskokatolická církev
Španělé
Španělština
Španělská Východní Indie
Španělské kolonie
Španělsko
Španělsko-americká válka
Žerď
.ph
12. červen
15. století
1521
1529
1565
1872
1898
1911
1918
1933
1946
1966
1973
1986
2013
2020
4. červenec
8. listopad
Afrika
Amazonie
Americká správa Filipín
Americký dolar
Anexe
Angličtina
Apo (sopka)
Austrálie
Austronéské jazyky
Baguio
Bangsamoro
Bataanský pochod smrti
Benigno Aquino
Bikameralismus
Bitva o Manilu (1945)
Bitva v Manilské zátoce
Boj o Filipíny (1941-1942)
Boj o Filipíny (1944–1945)
Bongbong Marcos
Borneo
Brunej
Buddhismus
Category:Philippines
Cebuánština
Celebes
Celebeské moře
Christianizace
Chromit
Corazon Aquinová
Dějiny Filipín
Denisované
Dolní komora
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Dominium
Druhá Polská republika
Druhá světová válka
Dvojzoborožec hnědavý
Emilio Aguinaldo
Endemit
Etnikum
Evropská unie
Ferdinand Blumentritt
Ferdinand Marcos
Fernão de Magalhães
Filipínština
Filipínská druhá republika
Filipínská hymna
Filipínská první republika
Filipínská revoluce
Filipínská vlajka
Filipínské moře
Filipínské peso
Filipínské společenství
Filipínský příkop
Filipínsko-americká válka
Filipíny
Filip II. Španělský
Geodata
Geotermální energie
Giniho koeficient
Gloria Macapagal-Arroyová
Hinduismus
Hlava státu
Hlava vlády
Hlavní město
Homo erectus
Homo luzonensis
Horní komora
Hrubý domácí produkt
Hustota zalidnění
Index lidského rozvoje
Indie
Indonésie
Islám
ISO 3166-1
ISO 3166-2:PH
Józef Piłsudski
Jack Kilby
Japonské válečné zločiny
Japonsko
Jazyk (lingvistika)
Jihočínské moře
Jihovýchodní Asie
John Byron
José Rizal
Joseph Estrada
Kábul
Karolíny
Kolonie Spojených států amerických
Komunismus
Kontinentální šelf
Korál
Korálový útes
Korálový trojúhelník
Korupce
Krokodýl filipínský
Krokodýl mořský
Laguna de Bay
Lapu-Lapu
Leónské království
Leyte
Litoměřice
Luzon
Místokrálovství Nové Španělsko
Měď
Madrid
Mahagon
Malajsie
Malajský poloostrov
Mangrovy
Manila
Manilská galeona
Manilská zátoka
Manuel Quezon
Manuel Roxas
Marcelo H. del Pilar
Mariany
Mayon
Meč
Mexiko
Miguel López de Legazpi
Mindanao
Mnichov
Mořeplavec
Moluky
Monzun
Moro konflikt
Motto
Muhammad Nádir Šáh
Muhammad Záhir Šáh
Muslim
Náboženství
Národní park Puerto-Princesa Subterranean River
Nacismus
Negritové
Negros
Nezávislost
Nikl
Období dešťů
Obratlovci
Obyvatelstvo
Odlesňování
Ohnivý kruh
OpenStreetMap
Orel bělohlavý
Orel opičí
Ostrov
Ostrovní stát
Pařížská smlouva (1763)
Palau
Palladium
Parita kupní síly
Pinatubo
Pita luzonská
Portoriko
Praha
Prezidentská republika
Protestantismus
Ptáci
Pulangi
Quezon City
Raflézie
Roční období
Rodrigo Duterte
Rozloha
Rusko
Ruy Lopez de Villalobos
Sahul
Samar (ostrov)
Savci
Scarborough Shoal
Severoatlantická aliance
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam představitelů Filipín
Seznam sopečných erupcí 20. století
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Skauting
Slunce
Smlouva ze Zaragozy
Sopka
Soubor:Bacubac Beach, Basey, Samar.JPG
Soubor:Banaue Philippines Batad-Rice-Terraces-04.jpg
Soubor:Basey after Yolanda.JPG
Soubor:Bongbong Marcos offical.jpg
Soubor:Buceros hydrocorax -Zoo de La Palmyre, Les Mathes, France-8a.jpg
Soubor:Coat of arms of the Philippines.svg
Soubor:Corazon Aquino inauguration.jpg
Soubor:Editorial cartoon about Jacob Smith's retaliation for Balangiga.PNG
Soubor:Ferdinand Marcos and George Shultz DA-SC-84-05877.JPEG
Soubor:Flag of the Philippines.svg
Soubor:HomoLuzonensisRestoration.jpg
Soubor:Jose Rizal full.jpg
Soubor:Kordillery.jpg
Soubor:Magellans death.jpg
Soubor:Makati Skyline for banner.jpg
Soubor:Mount Talinis (Cuernos de Negros), Negros Oriental, Philippines 02.JPG
Soubor:Philippines (orthographic projection).svg
Soubor:SaltwaterCrocodile('Maximo').jpg
Souostroví
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Spojené státy americké
Spratlyho ostrovy
Srážky
Státní hymna
Státní znak Filipín
Stanné právo
Studená válka
Sundaland
Světové dědictví
Sven Mikser
Taal (sopka)
Tacloban
Tagalština
Tagalog
Tajfun Haiyan
Tchaj-wan (ostrov)
Tichý oceán
Tresčí války
Treskovití
Tropická cyklóna
Tropický deštný les
Tropický podnebný pás
Tubbataha
UNESCO
Unitární stát
Válka proti drogám
Válka proti terorismu
Východní Timor
Výlučná ekonomická zóna
Valné shromáždění OSN
Visayas
Visayské ostrovy
Vrchní velitel
Vstavačovité
Zastupitelská demokracie
Zeměpisné souřadnice
Zinek
Zlato
Zoborožec sulský




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.